Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Praha jako evropská operní křižovatka poloviny 19. století se zvláštním ohledem na osobnost J. F. Kittla
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Jednou ze zásadních změn, jež prodělala evropská operní produkce dlouhého devatenáctého století - kromě proměny hudební struktury, operní dramaturgie, vytváření kanonického repertoáru a dalších -, byla její internacionalizace: už to nebyla pouze italská opera coby mezinárodní operní idiom, nýbrž se v nadnárodním měřítku vzájemně ovlivňovaly různé operní tradice a žánry, mezi těmi nejvýraznějšími kromě italské ještě francouzská a německá (vynecháme-li poněkud stranou stojící tradici ruskou). Centrální tezi této disertační práce, promítající se do jejího názvu, lze formulovat následovně: Praha poloviny 19. století představovala operní křižovatku, jinými slovy: místo, kde se střetávaly různé operní proudy doby. To znamená dvojí: za prvé, pražský repertoár se internacionalizuje (provádění moderních děl různé provenience); za druhé, dramaturgie či poetika rozličných operních žánrů se promítá do děl domácích skladatelů. Dramaturgická analýza čtyř vybraných oper - Kittlových Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza, Die Bilderstürmer a Die Waldblume a Dessauerovy Lidwinny - dokládá ono druhé tvrzení. Do jaké míry libretista spoluvytváří a určuje skladatelovo zhudebnění opery, ukazuje případ opery Bianca und Giuseppe, jejíž libretista Richard Wagner svým podařeným libretem vnutil Kittlovi svou operní...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.